"Para ti la gloria; para mí la confusión"
Un libro con las historias de 20 Siervos que han dejado todo para seguir la llamada del Señor.
Biografie“Ty budeš můj, jen můj, zcela můj”.
Otec Rafael Alonso Reymundo se narodil v Jérezu del Marquesado (Granada, Španělsko) 10. ledna roku 1947 jako čtvrtý z pěti sourozenců. Jeho rodiči byli pan Ramón Alonso, veterinář, a paní Carmen Reymundo. 2. února roku 1947, ve svátek Představení, byl pokřtěn a zasvěcen Panně Marii. V osmi letech byl u prvního přijímání ve farnosti Pozo Estrecho (Murcia, Španělsko). V deseti letech, během adorace Nejsvětější svátosti, objevil své povolání být kněžím; cítil, že mu Pán řekl: “Ty budeš můj, jen můj, zcela můj”.
Roku 1961 se stal členem “Katolické akce”.
Po smrti otce v listopadu roku 1963 se rodina přestěhovala do Madridu. Zde v květnu roku 1964 Rafael Alonso Reymundo vstupuje do “Cruzada de Santa María” (překl. “Křižácká výprava svaté Marie”), institutu zasvěcených laiků.
Roku 1965 se stal členem Španělské Univerzitní Nadace (F.U.E. – Fundación Universitaria Española).
Od roku 1965 do roku 1970 studuje na univerzitě v Salamance na fakultě společenských věd a filosofie, obor historie a zeměpis. Akademického titulu dosáhl v červnu roku 1970. V roce 1972 získal od F.U.E. (viz výše) stipendium a provedl historický výzkum rekoletského duchovního hnutí šestnáctého století ve Španělsku. Roku 1975 opustil “Cruzada de Santa María”, aby začal svá knežská studia.
V březnu roku 1976 začal pracovat na svých třech posláních - obraně eucharistie, obraně cti naší Matky, zejména v privilégiu jejího panenství, a dobývání mládeže pro Pána.
Toho samého roku byl přijat do diecézního semináře v Toledu.
6. července roku 1980 byl v Toledu panem primárním kardinálem Španělska Marcelem González Martínem vysvěcen na kněze. Od tohoto okamžiku až do současnosti se P. Rafael věnuje Domovu Matky, této malé rostlině církve.
Až do roku 1999 pracuje jako profesor na střední skole. Později opouští učitelství, aby se mohl zcela věnovat Domovu.
My, členové Domova, jsme mu vděčni za jeho sebezapření a odevzdání se Boží vůli a přáním naší Matky, a prosíme Boha, aby ho zachoval hodně let v čele Domova Matky.